„Já byl tolerantní k tvým mejdanům, ty se smiř s faktem, že si musím nařezat dřevo,“ reagoval jsem na stížnost souseda

Vesnice rozhodně není klidným místem. Mnozí si to myslí, ale opak je pravdou. Ti, kteří se sem přistěhují, jsou často překvapeni tím, že to zde v některých dnech bývá hlučnější než ve městě. Na vesnici se prostě pracuje a někdy se to neobejde bez hluku. Vzájemná tolerance všech je proto nezbytná. To by si měl každý uvědomit.

V naší malé vesnici jsme s manželkou už řadu let. Máme tady starší domek, kde si žijeme takovým tím svým způsobem, poctivě a bez zbytečného povyku. Jsem zvyklý na práci venku, na klid a pořádek. Náš život byl takový tiše plynoucí potůček – až do letošního jara, kdy se vedle nás přistěhoval mladý pár.

Doporučený článek:  6 důvodů, proč stojí za to zařadit cibuli do jídelníčku každý den

Hned jak se oteplilo, začali mladí na zahradě rozjíždět grilovačky. Chápu, mládí má rádo zábavu, ale když máte otevřená okna a skrz ně se vám do obýváku line dým z grilu a hlahol z těch jejich večírků, není to zrovna nejlepší. Ale my jsme to nechali být. Říkali jsme si, ať si užijí, když jim to dělá radost, co nám je po tom.

A tak to šlo jeden víkend za druhým, někdy i v týdnu. My starší máme už asi vyšší trpělivost, ne? A taky jsme si nechtěli hned na začátku kazit sousedské vztahy, to by pak bylo ještě horší. Jenže pak přišla změna na podzim.

Byl jednou víkend, sluníčko svítilo, tak jsem vzal do ruky motorovou pilu, připravil si cirkulárku a začal řezat dřevo na zimu. No a víte, že ti mladíci si na to stěžovali? Přišli k nám s tím, že rušíme jejich klidnou sobotu. Že je moje práce na dřevo hlučná a otravující.

Doporučený článek:  Plné krmítko dobrot: pomozte ptákům v zahradě přežít zimu

„Poslechněte,“ říkám jim, „celé léto jsem poslouchal váš řev, vaše večírky, čichal váš gril a neřekl jsem slovo. A teď, když chci připravit dřevo na zimu, tak se najednou budu ohlížet na to, jestli vám to vadí?“ Víte, člověk je už v letech trpělivý, ale má taky své zásady. A příprava na zimu, to je svatá věc. Každý venkovan vám to potvrdí.

Takže jsem jim to dal najevo. Řekl jsem jim, ať se naučí žít s tím, že venkov má své řády a ty jsou prostě jiné než ve městě. Dřevo na zimu, to se musí nachystat, a když na to mám čas a počasí, tak to prostě udělám. A že ruším? Tak to aspoň pocítí, jaké to je, když někdo ruší klid domova.

Doporučený článek:  Šetřit vodou můžeme doma několika jednoduchými návyky

Od té doby sice zůstalo mezi námi trochu napětí, ale já své dřevo mám nachystané a oni… snad si uvědomili, že i tolerance má své meze a na vzájemné ohledy by měli myslet všichni, co tu chtějí spokojeně žít. Tak uvidíme na jaře, až se oteplí, jak často budou grilovat.

Zdroj: Autorský text, e-mailový příspěvek

Podobné články: