Zdá se, že tújím po letech odzvonilo, v poslední době se pro živé ploty využívá zcela jiná rostlina, která přináší pěstitelům celou řadu výhod. V Česku je nejznámějším příkladem použití habrového živého plotu v Květné zahradě v Kroměříži. Habrový živý plot si pro svou nenáročnost však může pořídit úplně každý, kdo touží po soukromí na zahradě. Velkou výhodou této rostliny je nejen nenáročnost, ale také fakt, že rychle roste a vytváří houštinu neprostupných zelených listů skoro po celý rok.
Výhody živého plotu z habru
Ještě před čtyřiceti lety byl v módě pámelník, který se větví do hustých keřů. Děti u něj milovaly především bílé kuličky, které pěkně praskaly. Pámelníky vytlačily túje, bez kterých jako by zahrada ani nemohla existovat. Vzhledem k tomu, že způsobují překyselování půdy a péče o ně je náročnější, je habr výtečnou alternativou. Především vypadá velmi zajímavě a množství listů vytváří přírodně řešenou ochranu před nechtěnými pohledy sousedů. Habr nadto ztrácí listy až koncem zimy nebo na jaře, takže plot nikdy není zcela holý.
Snadno se pěstuje a rychle roste
Mezi další výhody habrových stromků patří pěstování, protože rostliny jsou zcela nenáročné, přičemž během krátké chvilky vyrostou do požadovaných rozměrů a zajistí dostatek soukromí, protože vytváří husté shluky listí. Nezměrným přínosem je pak jejich odolnost vůči škůdcům nebo plísňovým chorobám, po výsadbě se lze z jejich krásy těšit po opravdu dlouhou dobu. A kdy se hodí živý habrový plot zakládat? V zásadě jsou dva termíny, a to od prvních jarních dnů do začátku května, poté od září do konce října.
Pěstování krok za krokem
Habr bujně roste a nemusí se jej bát zasadit ani naprostý laik. Vhodné je pro výsadbu počkat na dobu, kdy je vlhká půda. Vhodnější umístění je do mírného stínu, přičemž pH půdy by mělo být zásadité. U rozsáhlých zahrad se volí dvouřádkový způsob sázení, u menších pozemků pak jednořadé. Na jeden metr se může použít až 5 sazenic po 20 centimetrech, řádka musí být asi 50 centimetrů od plotu. Sazenice se mohou před výsadbou na hodinu ponořit do studené vody, očištěné se pak vkládají do připravených děr, které se mohou vyložit kompostem. Následně se půda v okolí kmínku přitlačí. Mladé stromky vyžadují dostatek vláhy, proto je třeba časté zalévání, aby mohly bujně růst.
Zdroj: https://www.harwoodsgardensupplies.com.au/hornbeam/
